Škola v přírodě mezi vodní hladinou a pohádkovým lesem

Přeji Vám krásný pondělní večerní čas a dobrou noc.

     Ozývám se Vám po jednodenním písemném půstu, jelikož včera došlo k drobným technickým problémům s vkládáním fotografií do tohoto příspěvku. V dnešním dopoledni vysvitlo ve zdejším jizerském světě sluníčko a jeho hřejivost nás provázela až do jeho západu. Věříme, že nás onen svit doprovodí až do pátečního odjezdu domů, abychom mohli setrvat ve zdejší přírodě delší čas. Dosud jsme její krásu navštěvovali v intermezzech mezi putujícími aktivními dešťovými mraky.

     Dnes skřítkové našim nejmenším poskytli lupy. Děti tak mohly pohlédnout na mikrosvět, na život, jenž je nám vzdálený naší tělesnou výškou a omezenými možnostmi našeho zraku pozorovat nuance, nepatrnosti, drobotiny, jimiž je svět naplněn. Se zdatností se dnes taktéž věnovaly navlékání korálků.

     Jejich starší spolužáci, patroni, dnes navštívili Harrachov, tamější sklárnu, v níž se seznámili s výrobou sklenic, váz, karaf apod. Výlet byl složen ze 17kilometrové pěší túry, z jízdy vlakem po unikátní renovované ozubnicové železniční trati Tanvald – Kořenov – Harrachov, z několika působivých výhledů do zdejší horské krajiny.

     V zítřejším odpoledním čase si zahrajeme společně hru ve zdejším pohádkovém lese, ve středečním podvečeru si v maskách užijeme karnevalový rej a ve čtvrtek se všichni vydáme na společnou procházku do míst, z nichž pohlédneme na vodní hladinu nádrže Souš, na naše dočasné působiště a na nedaleké zalesněné vrchy tvořící jedinečnou přírodní scenérii.

     Děti působí spokojeně, o jejich bezpečí a celodenní program pečují dospělí, jimž energii dodává pohled na radostné dětské tváře.

     Dovolil jsem si dnes obohatit text několika fotografiemi z výletu do Harrachova a z včerejší cyklistické vyjížďky do okolí nádrže Souš. Zítra již budu moci zvěčnit i prvňáčky, obrazový doprovod textu bude úplný.

Přeji Vám milé odpoledne, vážení čtenáři školních internetových stránek,
v úterním dopoledni se v kruhu těch věkově mladších u vodní nádrže Souš vyučovalo a poté se děti a dospělí vydali k přehradní sypané hrázi vodní nádrže Souš. Děvčata a chlapci dříve narození popošli o několik stovek metrů dále, aby vkročili do rozlehlého komplexu úpravny vody, která zásobuje přibližně 100 000 obyvatel v blízkém okolí. Vhled do procesu proměny přehradní vody ve vodu pitnou nám poskytl svým zajímavým výkladem zaměstnanec místní úpravny. Po vyjití z úpravny se děvčata a chlapci přesunuli k přehradní hrázi, vedle níž je umístěna meteorologická stanice, v níž pohlédli na přístroje sloužící k měření teploty, na několik typů srážkoměrů a další zařízení sloužící k monitoringu kvality ovzduší.
Odpoledne se všechny děti zúčastní hry v blízkém jehličnatém lese. Těšíme se…

     Mějte se blaze.

Skřítkové jsou tvorové tak trochu nevyzpytatelní, baví se občas na "člověčí" účet. Doslova se vloudili do pokoje paní doktorky Katky a paní učitelky Zuzky. Odnesli z pokoje část jejich osobních věcí a pohodili je v pohádkovém lesíku. Chvíli nemilého překvapení nahradilo přesvědčení, že Katce a Zuzce pomohli připravit odpolední hru, v níž se opět setkali ve skupinkách prvňáčci a děvčata a chlapci sedmé třídy. Pohádkový les ožil. Děti v lese nalézaly ony osobní věci odnesené skřítky, lesním porostem poté procházely děti se lžícemi, na nichž měly Kinder vajíčka. Aby jim nepadala na zem, za což byl celý tým "odměněn" posečkáním až do chvíle, kdy dotyčný člen týmu, jemuž vajíčko spadlo, učinil tři dřepy, domluvily se předem na způsobu, jak co nejlépe vajíčka přenést z místa určení do cíle. Bylo velmi zajímavé pozorovat tyto jejich přípravy a poté je porovnat s uskutečněním těchto skupinových domluv.

V podvečerním čase se uskutečnilo velmi užitečné, žádoucí setkání paní doktorky Katky s děvčaty a chlapci sedmé třídy. Tématem večera bylo poskytování první pomoci. Paní doktorka Katka hovořila o způsobech poskytování první pomoci a posléze je prakticky demonstrovala na dobrovolnících z řad dětí. Její rady nám mohou pomoci v okamžiku, kdy se staneme aktéry mezní životní situace.

Milí čtenáři "jizerských" internetových stránek,
středeční slunečný den již nevytváří paletu lesních stínů, po karnevalovém tanci a hrách v převlecích a maskách jsou již menší i větší děti ve svých postelích. Měsíční část dne je určena posilujícímu spánku.
Prvňáčci dnes dopoledne vycházkovou chůzí navštívili nedalekou osadu Nýčovy domky založenou na počátku 19. století. Procházka kolem zachovalých roubených chalup jim mohla připadat jako cesta do minulosti.

Sedmáci si vyšli na více než osmnáctikilometrovou túru k rašeliništím v oblasti řeky Jizerky. V první polovině 19. století obec Jizerka zažívala rozkvět. Přítomnost sklárny, která zaměstnávala značnou část tamějších obyvatel, způsobila v tomto nádherném "konci světa" stavební ruch. Tehdy bylo možno napočítat dvaačtyřicet chalup. Místo je taktéž pozoruhodné tím, že se stalo součástí tzv. Jizerské oblasti tmavé oblohy, jež zahrnuje horní hraniční část údolí Jizery a údolí Jizerky. Z tohoto malebného místa lze na noční obloze spatřit až 2000 hvězd a překrásný stříbřitý pás Mléčné dráhy. Více než polovina Evropanů kvůli světelnému znečištění nemůže spatřit noční oblohu takovou, jakou ji mohou pozorovat turisté a místní právě v oblasti obce Jizerka.

Po sladké večeři děti zaplnily místní hernu, aby v ní protančily v maskách a převlecích čas do čtení pohádky před usnutím...

Milí čtenáři internetových stránek,
teplota nad 25 stupňů Celsia nás provází čtvrtečním dnem, v němž se mísí myšlenky na návrat domů s potřebou trvat v tomto krásném kraji z rozličných důvodů o několik "zážitků" déle. Píši Vám po odpolední hře, v níž se hledalo a nalézalo "ukryté" v hotelovém areálu. Dívky a chlapci sedmého ročníku se dopoledne rozdělili tak, aby šestice vyjela s paní učitelkou Lenkou Kočišovou na cyklovýlet do okolí vodní nádrže. Osmice se vydala do nedaleké Desné turistickou cestou, která vede podél horské říčky Černé Desné, jež má v délce 600 metrů převýšení úctyhodných 100 metrů a je plná krásných peřejí, kaskád, vodopádů a dalších úkazů spojených s omíláním velkých kamenů říční vodou v neskutečně dlouhém časovém úseku. Černá Desná je kout přírody nabízející jímavou procházku v objetí šumící horské říčky s pradávnou pamětí, zaříznutou stálým proudem vody hluboce do údolí.
Nyní na parkovišti u hotelových budov zaparkovaly dva hasičské vozy, aby místní hasiči zasvětili děti do tajů "hasičské kuchyně". Jizerský program je téměř u konce. Dle mého vnímání působily děti spokojeně. Zde je vhodné vyznat tajemství Malého prince. "Správně vidíme jedině srdcem; to nejdůležitější je očím neviditelné."

Milí čtenáři jizerského zpravodaje, dovolte mi, abych se v této chvíli odmlčel a již neaktualizoval mé subjektivní vidění našeho dočasného života v Jizerských horách. Je pravděpodobné, že onen reálnější obraz o škole v přírodě Vám namalují Vaše dítka. Zítra dopoledne se vydáme zpět k obydlím, jimž říkáme důvěrně "domov". EAST, WEST - HOME IS BEST!

Děkujeme Vám za Vaše navštěvování tohoto střípku internetového světa.
Mějte se blaze, svěže a zdravě.